|
|
Zdeněk Fierlinger a jeho životní osudy po únorovém převratu v roce 1948
Sedmíková, Kateřina ; Šindelář, Jan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se věnuje osobě Zdeňka Fierlingera a jeho životu, který je zde rozdělen na dvě části. První část práce se zaměřuje na jeho mládí, působení v legiích, vstupu do diplomatických služeb a jeho život v průběhu druhé světové války a krátce po ní. První část práce mapuje důležité události v životě Zdeňka Fierlingera, jimiž byl následně směřován až do služeb komunistické totality v Československu, prosazené v únoru roku 1948. Druhá část bakalářské práce se zaměřuje na život Zdeňka Fierlingera po roce 1948. V tomto hlavním úseku se soustředí na jeho celkové politické působení ve vysokých stranických funkcích, a především na podíl Zdeňka Fierlingera na budování komunistického režimu. Je založena na pramenném bádání, vybrané odborné literatuře a doplňujících zdrojích, jimiž jsou především rozhovor s Paulem Fierlingerem v rámci orální historie, dobový tisk, univerzitní práce a internetové zdroje. Cílem práce je komplexně zpracovat život Zdeňka Fierlingera se zaměřením na události, které formovaly jeho odkaz v dnešním povědomí, tedy zejména na události po roce 1948. KLÍČOVÁ SLOVA Československá sociální demokracie, komunistické Československo, KSČ, únorový převrat v roce 1948, československá diplomacie
|
|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
|
|
Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948
Juráková, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
4 Bibliografický záznam JURÁKOVÁ, Tereza. Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948. Praha, 2011. 97 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.. Abstrakt Diplomová práce "Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948" pojednává o lokálních médiích, které vycházely v oblasti Novojičínska v období let 1945 až 1948. Práce se zaměřuje především na jejich podřízenost se skladbou obyvatelstva a také s politickou reprezentací. Práce se také snaží o přiblížení témat, kterým se dané lokální tiskoviny věnovaly. Na praktické ukázce titulu Nové Kravařsko je ilustrováno jak tematické zaměření titulu, tak také jeho propojení s místní politickou scénou. Na tomto příkladu je dále ilustrována proměna témat titulu a proměna stylu jednotlivých příspěvků. Práce zároveň přináší první ucelenější přehled lokálních titulů, které v oblasti vycházely v době těsně před 2. světovou válkou, až do roku 1948. Abstract Diploma thesis "The Changing of the Media in Nový Jičín and its surroundings from 1945 to 1948" deals with the local media, which were based in the region of Nový Jičín in the period from 1945 to 1948. The work focuses mainly on their...
|
|
|
Sto let od založení Československa: Výroční rok 2018 v hlavní večerní zpravodajské relaci České Televize
Rybáčková, Nikola ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak Česká televize pokryla ve své hlavní večerní zpravodajské relaci výročí sta let od vzniku Československa. To představovalo významné téma celého roku 2018, nejednalo se však o jediné jubileum, které jsme si v daném roce připomněli. V roce 2018 uplynulo osmdesát let od podepsání Mnichovské dohody roku 1938 a sedmdesát let od Vítězného února 1948. Bylo to také padesát let od Pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V neposlední řade jsme pak oslavili také dvacet pět let od vzniku České republiky roku 1993. Všechny tyto události představují významné milníky českých i světových dějin dvacátého století. Tato práce proto analyzuje, nakolik se Česká televize těmto událostem věnovala. Cílem práce je získat pohled na pokrytí tohoto tématu v průběhu roku 2018 a zjistit, kolik prostoru bylo v Událostech jednotlivým výročím poskytnuto a jaké povahy byly dané příspěvky.
|
|
|
Obraz z let 1948, 1953 a 1968 na stránkách karlovarského tisku
Gűttnerová, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce "Obraz let 1948, 1953 a 1968 na listech karlovarského tisku" se zabývá analýzou vybraných článků z periodik, která v těchto letech vycházela v Karlových Varech. V roce 1948 to byly listy Budovatel - List Čs. sociální demokracie a Jednota - List pracujících hraničářů. V roce 1953 sledujeme list Stráž míru a Karlovarský kraj. Vybrané články podrobně popisujeme z hlediska obsahu a tematického zaměření a hledáme v nich odpovědi na otázky, které jsme si ustanovili v teoretické části. V roce 1948 v textech hledáme zmínky např. o odsunech Němců, osidlování pohraničí nebo o únorovém komunistickém převratu. V listech z roku 1953 sledujeme informování o úmrtí J. V. Stalina a Klementa Gottwalda. Dále v textech hledáme zmínky o měnové reformě. Práce si klade za úkol přiblížit historické prostředí Karlovarského kraje, ve kterém výše zmíněná periodika vycházela.
|
|
|
Obraz únorového převratu 1948 v Československu v soudobém tisku
Bartůňková, Eliška ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá obraz československého únorového převratu 1948 v Rudém právu a ve Svobodných novinách. Jejím cílem je zjistit diferenci mezi periodiky a případnou změnu Svobodných novin po výměně šéfredaktora v průběhu převratu. Pomocí Krippendorffovy kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, že před výměnou šéfredaktora byly mezi oběma listy rozdíly, přičemž Svobodné noviny byly zpravodajské, zatímco Rudé právo obsahovalo angažovanou žurnalistiku. Po výměně se rozdíly stírají a ze Svobodných novin se ztrácí pluralita názorů a objevují se příspěvky s negativní valencí týkající se opozice, stejně jako tomu je v případě Rudého práva.
|
|
|
Volby na Českobudějovicku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
VÁLKOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Českobudějovicku po druhé světové válce v letech 1945 1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. První část práce přibližuje poválečný vývoj v Československu. Speciálně se zaměřuje na hospodářský a sociální vývoj Československa. Popisuje vznik Národní fronty Čechů a Slováků a systém jejího fungování. A přibližuje politické strany třetí republiky, které byly povolené (komunisté, národní socialisté, sociální demokraté a lidovci) a jejich program. Druhá část představuje Českobudějovicko ve 20. století, zabývá se poválečnými obtížemi hospodářství a populace, zejména odsunem německého obyvatelstva. Ve třetí části je práce zaměřená na volby. Popisuje volební systém třetí republiky. Zabývá se výsledky voleb v roce 1946 a 1948 a komparuje je s výsledky českých zemí. A sleduje možné příčiny těchto výsledků.
|
|
|
Historie textilní továrny "Bedřich Reich" v České Skalici
Kušiaková, Kateřina ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce mapuje historii mechanické tkalcovny Bedřicha Reicha, založené na přelomu 19. a 20. století v České Skalici, textilním východočeském kraji, jeho otcem Karlem Reichem. Z historických pramenů východočeského archivu jsou v práci uvedeny dokumenty týkající se založení továrny, stavební plány, účetní statistiky a fakta týkající se samotné výroby textilu. V samostatné kapitole je představen příběh židovské rodiny Bedřicha Reicha, zobrazující idylický meziválečný život, v době protektorátu však tragicky poznamenaný arizací továrny a transportem celé rodiny do Terezína a Osvětimi. Klíčové období nastává po skončení války, kdy se dcera Bedřicha Reicha, Eva, jako jediná vrátila z koncentračních táborů zpět do České Skalice. V letech 1945-1989 byla továrna pod tzv. národní správou, poté součástí národního podniku Lina Jaroměř a později Mileta Hořice v Podkrkonoší. Závěrečná část práce se týká počátku devadesátých let, kdy byla továrna v rámci restitucí navrácena paní Reichové - Zelené.
|
|
|
Bytová politika SRN a ČSR v letech 1948/9-1960
Rambousek, Filip ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce analyzuje bytovou politiku SRN a ČSR v letech 1948/9-1960. Cílem komparativní studie je ověřit hypotézu, že zatímco bytovou politiku SRN lze považovat spíše za úspěšnou, bytová politika ČSR byla spíše neúspěšná. Současně si práce klade za cíl zjistit, v čem tento úspěch, resp. neúspěch spočívá: 1) zda byl důsledkem konkrétních politických kroků jednotlivých režimů, 2) do jaké míry byly výsledky bytové politiky ovlivněny hospodářskou vyspělostí a demografickými faktory, 3) jakou roli sehrála tradice bytových politik do roku 1948/9 a 4) jaký význam měla pro sledované období výchozí situace v oblasti bydlení po druhé světové válce. Úspěšnost bytové politiky je odvozena od jejích výsledků v oblasti bytové výstavby, cenové dostupnosti a kvality bydlení. Metodologická část obsahuje teoretické zařazení obou politických a sociálních systémů a definici bytové politiky a parametrů komparace. Následující dvě kapitoly analyzují jednak vývoj bytové politiky na území pozdější SRN a ČSR do roku 1948/9, jednak bytovou politiku obou států v letech 1948/9-1960. V druhém případě je nejprve představen institucionální rámec, klíčoví aktéři a nejdůležitější legislativní opatření, pro komparaci samotnou jsou však určující výsledky dvou bytových politik. Ty jsou v závěrečné kapitole interpretovány s ohledem na výše...
|
|
|
Reflexe Edvarda Beneše v československém tisku ve vybraných obdobích roku 1948
Svatoš, Jiří ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je popsat, jakým způsobem referovala čtyři vybraná tištěná média (Rudé právo, Práce, Lidová demokracie a Svobodné slovo) o Edvardu Benešovi ve čtyřech periodách roku 1948 (období únorového převratu, období schvalování Ústavy 9. května, období Benešovy abdikace a odchodu do ústraní a období Benešovy smrti a následného odchodu do ústraní). V této práci provedu jak kvantitativní, tak i kvalitativní analýzu. V kvantitativní části se zaměřím na absolutní počty textů o Edvardu Benešovi, v kvalitativní pak popíši, jakým způsobem jednotlivá média o druhém československém prezidentovi referovala. Potvrdím nebo vyvrátím hypotézu, že absolutní počet textů o Edvardu Benešovi se nebude ve sledovaných médiích výraznějším způsobem lišit. Budu se zabývat tím, zda tiskové orgány demokratických stran (Lidová demokracie a Svobodné slovo) budou vytvářet jiný mediální obraz Edvarda Beneše než média úžeji napojená na komunistickou stranu (Práce a Rudé právo). A zaměřím se také na to, zda (a případně jak) se referování o druhém československém prezidentovi v jednotlivých listech proměnilo napříč sledovanými obdobími.
|
host ::
RSS.